Mrkvový salát

Pokud jsem u sušeného kompotu nepředpokládala, že by vzbudil nějaký masový zájem, v tomto případě jsem smířená s tím, že tento nápad nezaujme třeba vůbec nikoho. Na to, že se toho člověk moc nenají (je to spíš chuťovka než jídlo) je s domácí přípravou docela dost práce (aspoň ve srovnání s kompotem). Takže tento recept uvádím spíš jen proto, že jsem ho zkusila (nafotila) a zjistila, že je použitelný. A koneckonců nemůžu vyloučit, že sem zabloudí nějaký rodič – cestovatel hledající inspiraci na cestovní jídelníček svého batolete, a tak třeba i toto „zboží“ najde svého „kupce“.

Na jemném struhadle nastrouhám mrkev a jablka a tuto směs promíchám s citronovou šťávou (mohu nahradit špetkou kyseliny citronové), případně přidám i trochu cukru. Vzniklou kaši rozetřu na plné plato sušičky (nebo udělám menší kulaté placičky) a usuším. Před jídlem už jenom namočím směs do vody (stačí 10 až 15 g směsi na 200 ml vody), osladím a chvíli (několik minut) počkám až do sebe jablka a mrkev natáhnou vodu. Pokud chci získat pokrm s konzistencí dětské přesnídávky, tedy přibližně stejnou hmotu, kterou jsem měla před usušením, použiju asi 20 g směsi na 130 ml vody. A vlastně jde sušená směs jíst i bez vody, jsou to takové žvýkací mrkvovojablečné křížaly.

V tomto případě neuvádím poměry jednotlivých surovin, směs si prostě namícháte tak, aby vám chutnala. Pokud chcete získat sušené placičky, které se moc nedrobí (pro přímou konzumaci jsou šikovnější než drť, která se musí jíst ze sáčku lžící), je dobré dát víc jablek a trochu cukru. Na druhou stranu více jablek a cukru zpomaluje rehydrataci.