Obilné kaše

Obilné kaše

vločková kaše s mlékem a kakaem (1 porce, 90 g, cca 1470 kJ, cca 250 ml vody)

vločky                         50 g
sušené mléko              20 g
kakao (Granko)          10 g
cukr                            10 g

vločková kaše s mlékem a ovocem (1 porce, 90 g, cca 1395 kJ, cca 250 ml vody)

vločky                         40 g
sušené mléko              20 g
sušené ovoce              20 g cukr                            10 g

Protože nejen večeří je na cestách živ člověk (tedy aspoň velká většina), bývá cestovatel postaven před otázku, čím zaplní žaludek ráno, až nebude mít k dispozici čerstvé pečivo. Koupit se dají různé trvanlivé náhražky pečiva jako knäckebrot, pufované chlebíčky nebo křehké plátky, ale chuťově jsou o dost jinde a tak člověk, který nemá averzi ke sladkým jídlům, může zařadit do jídelníčku pro zpestření i nějaké sladké kaše. Jejich výhodou je dlouhá trvanlivost, nevýhodou nepříliš lákavý vzhled a chuť, která nemusí každému vyhovovat. (Pokud se někomu zvedá žaludek už při pouhé představě sladké kaše, měl by si jít spravit chuť pár kolečky salámu a neztrácet čas dalším čtením tohoto příspěvku.)

Mé první setkání s ovesnou kaší proběhlo patrně někdy na začátku druhého stupně základní školy v knize. Děj se odehrával za druhé světové války a klukovský oddíl trávil nějakou dobu na chatě, kde se stala podstatnou částí jejich jídelníčku ovesná kaše. Kluci z ní ze začátku nijak nadšení nebyli, ale časem se stala oblíbenou pochoutkou. Vyškemrala jsem tenkrát na mamince ovesné vločky a kaši zkusila uvařit. Výsledek mě nijak nenadchl, sníst se to sice dalo, ale byla jsem ráda, že není válka, potraviny na příděl a příště si tak mohu dát raději krajíc chleba s máslem. Myslela jsem, že moje první ovesná kaše v životě bude zároveň i tou poslední, jenže uplynulo pár let a na táboře Brontosaura jsem zjistila, že ovesná kaše není vůbec tak hnusná jak jsem si ji pamatovala (obzvláště za situace, kdy druhou alternativou bylo zůstat o hladu). Od té doby už jsem ji občas zařazovala do svého jídelníčku dobrovolně a na koleji sloužily krabice sušeného mléka a sáčky s vločkama a cukrem jako železná zásoba pro případ nouze. Dnes je k dostání nejen několik druhů ovesných vloček, ale i řada instantních ovesných kaší. Koupit se dají i vločky z jiných obilovin, takže i když člověk zrovna nemusí kaši ovesnou, má šanci najít jinou variantu, která mu bude chuťově vyhovovat.

Nejjednodušší samozřejmě je koupit instantní kaše hotové, ale mě osobně chuťově nijak nenadchly. Ochutnala jsem nějaké ovocné (obsah ovoce do 1%) a řekla bych, že jejich nejvýraznějším znakem je chemická vůně. Při přípravě podle návodu (tj. zalití vařící vodou) mám navíc pocit, že z nich cítím syrovou mouku, takže mi přijde lepší je krátce povařit. Ale například naše dcera má názor opačný, protože jí vadí ten „sliz“, který se při vaření vloček vytvoří.

Během loňské dovolené jsme vyzkoušely („y“ je zde z toho důvodu, že mužská část rodiny se těchto pokusů neúčastnila) kaše kakaové a ovocné a jako základ jsme použily vločky ovesné, jáhlové a rýžové. Naše dvoučlenná porota vyhodnotila jako nejchutnější rýžovou kaši s ovocem, ale nenechte se tímto subjektivním názorem nijak omezovat a smíchejte si cokoli, na co budete mít chuť. Energetickou hodnotu lze zvýšit např. přidáním ořechů nebo přepuštěného másla. Když jsem k výše uvedené 90gramové porci přidala 16 g přepuštěného másla, nebylo v kaši téměř znát a tak předpokládám, že i 20 – 30 g by nemělo vadit (a to už je přibližně 740 – 1100 kJ navíc).

Balení

Při použití neinstantních vloček směs zalijeme v hrnci vodou a za občasného míchání přivedeme k varu a opravdu krátce povaříme. Instantní stačí zalít vařící vodou a nechat chvíli odstát, ale někdy (nebo pro někoho) je i instantní kaše chutnější, když se kratičce povaří.